Když se v čínštině používá číslo s podstatným jménem, musí být mezi číslo a podstatné jméno umístěno měrné slovo. To kontrastuje s angličtinou, kde lze podstatná jména rozdělit na počitatelné a nespočetné, přičemž první se používá přímo s čísly a druhý vyžaduje měrnou frázi za číslem, např. tři studenti (spočetní) a tři bochníky chleba (nezapočítatelné). Čínská podstatná jména na druhé straně přijímají slova opatření:
三个学生 sān gè xuésheng tři studenti
三个 面包 sān gè miànbāo tři bochníky chleba
Poznámka: Slova míry se někdy nazývají také klasifikátory.
Gè je zdaleka nejběžnějším měřítkem a lze jej použít téměř se všemi podstatnými jmény, včetně podstatných jmen abstraktních:
一 （个） 人 yī (gè) rén jedna / osoba
十 （个) 人 shí (gè) rén deset lidí
两个 姐姐 liǎng gè jiějie dvě starší sestry
三个 手表 sān gè shǒubiǎo tři hodinky
一个 花园 yī gè huāyuán jedna / zahrada
四十 个 字 sìshí gè zì čtyřicet čínských znaků
五个月 wǔ gè yuè pět měsíců
每个 旅客 měi gè lǚkè každý cestující
一个 印象 yī gè yìnxiàng dojem
S časovými podstatnými jmény, z nichž některá mají monosyllabické a disyllabické alternativy, se však o výskytu gè rozhoduje s ohledem na rytmus: gè musí být vynecháno před monosyllables, ale je přítomno před disyllables. Například:
一年 yī nián / * 一个 年 * yī gè nián jeden rok
一个月 yī gè yuè jeden měsíc
两天 liǎng tiān / * 两个 天 * liǎng gè tiān dva dny
三 晚 san wǎn / 三个 晚上 san gè wǎnshàng tři noci
两个 上午 liǎng gè shàngwǔ dvě ráno
三个 下午 sān gè xiàwǔ tři odpoledne
四周 sì zhōu / 四个 星期 四个 礼拜 sì gè xīngqī / sì gè lǐbài čtyři týdny (colloq.)
五个 钟头 wǔ gè zhōngtou / (colloq.) 五 （个） 小时 wǔ (gè) xiǎoshí pět hodin
Poznámka: Jednoslovný 月 yuè „měsíc“ je nicméně výjimkou. Důvodem je, že bez opatření 个 gè znamená 一月 yī yuè „leden“. Podobně 两个月 liǎng gè yuè znamená „dva mČsíce“, zatímco 二月 èr yuè je „únor“, 三个月 sān gè yuè „tři mČsíce „a 三月 sān yuè„ March “atd. Rovněž s časovým slovem 小时 xiǎoshí„ hodina “je„ 个 gè volitelné bez ohledu na rytmus.